Nehmotný majetek vytvořený vlastní činností
V dnešní době, kdy technologie hrají stále významnější roli ve všech aspektech podnikání, se otázka správného vykazování a oceňování nehmotného majetku stává čím dál důležitější. Nehmotný majetek, jako jsou software, výsledky vývoje nebo ocenitelná práva, je často klíčovým faktorem úspěchu podniků. Správné zařazení a ocenění těchto aktiv nejenže ovlivňuje finanční výkazy, ale také přispívá k lepšímu pochopení hodnoty společnosti jak pro interní řízení, tak pro externí investory.
Tento článek se proto zaměřuje na přehled pravidel a metod, které se týkají nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností, jak v rámci české legislativy, tak i podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).
Česká právní úprava
Rozpoznání nehmotného aktiva
V české právní úpravě se nevyskytuje přímo definice pojmu dlouhodobý nehmotný majetek, ale vyhláška č. 500/2002 Sb. v § 6 obsahuje demonstrativní výčet, dle kterého se do nehmotného majetku řadí:
- nehmotné výsledky vývoje
- software
- ocenitelná práva
- goodwill
- povolenky na emise
- preferenční limity
V minulosti byly zařazeny do výčtu nehmotné majetku výsledky výzkumu a vývoje, jelikož byl výzkum a vývoj chápán jako homogenní proces. Na základě Směrnice 2013/34/EU je od 1.1.2018 položka „výzkum“ z výčtu dlouhodobého nehmotného majetku vypuštěna a obsahuje jen položku „vývoj“.
Velmi důležité je, že podle § 6 odst. 1 a 3 písm. b) vyhlášky mohou být nehmotnými výsledky vývoje a software pouze takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, nebo byly nabyty od jiných osob. Interpretace pojmu „za účelem obchodování s nimi“ může být v praxi velmi problematická. Není zcela zřejmé, co vše si pod tímto termínem lze představit. Tato nejasnost může vést k různým výkladům a v praxi způsobovat potíže při rozhodování, jakým způsobem daná aktiva v účetnictví vykazovat a zda je vůbec vykazovat jako aktiva.
Zjistěte více o našich službách nebo prokonzultujte vaši situaci
Nechte nám na sebe kontakt nebo se obraťte na našeho jednatele Vladimíra Smolku.
Dle národní účetní rady lze při vykazování nákladů na výzkum a vývoj v účetních závěrkách aplikovat standardy IFRS, jelikož jsou akceptovatelné i podle českých účetních předpisů a obsahují detailnější vymezení nehmotných aktiv.
Ocenění nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností
Dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 25 odst. 1, je nehmotný majetek vytvořený vlastní činností oceňován vlastními náklady.
V § 25 odst. 5 písm. d) se těmito vlastními náklady rozumí:
- přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost (pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností)
- přiřaditelné nepřímé náklady (vztahují se k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami)
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
Rozpoznání nehmotného aktiva
Mezinárodně je vykazování nehmotných aktiv upraveno hlavně standardem IAS 38 Intangible assets, kde nalezneme také přímou definici. Dle IAS 38 se nehmotným aktivem rozumí identifikovatelné nepeněžní aktivum, které nemá hmotnou podstatu a které je drženo za účelem použití ve výrobě nebo dodávkách zboží či služeb, pro účely pronájmu jiným subjektům nebo pro účely správy a řízení.
Pro uznání nehmotného majetku musí být dle IAS 38 splněny tři kritéria:
- identifikovatelnost – schopnost existovat samostatně
- ovládání – společnost může získat ekonomický užitek a zamezit přístupu ostatním
- budoucí ekonomický prospěch – je pravděpodobné, že nastane budoucí ekonomický užitek a poplyne do společnosti.
Pro vykázání nehmotného aktiva musí být dle odst. 8 splněno následující:
- je očekávané, že očekávaný ekonomický prospěch poplyne do společnosti
- pořizovací cenu lze spolehlivě určit
Z položek vytvořených vlastní činností tudíž dle IAS 38 odst. 63 nejsou nehmotnými aktivy výdaje na výzkum, obchodní značky, názvy periodik, vydavatelské tituly, seznamy zákazníků apod.
Při aktivaci nehmotných aktiv je důležité rozlišovat mezi výzkumem a vývojem.
Výzkum (research) je původní plánované zkoumání prováděné s cílem získávat nové vědecké nebo technické poznatky a vědomosti, je součástí nákladů daného období.
Vývoj (development) je využití výsledků výzkumu nebo jiných poznatků k navrhování nových nebo zdokonalených materiálů a výrobků před zahájením jejich komerčního využití. Je aktivován do majetku.
Výdaje na vývoj uskutečňovaný ve vlastní režii musí splňovat dle IAS 38 odst. 57 všechna tato kritéria:
- dokončení je technicky proveditelné tak, že bude využitelné nebo k prodeji
- společnost má zájem na dokončení aktiva a na jeho využití či prodeji
- společnost je schopna využívat nebo prodat dané nehmotné aktivum
- společnost je schopna demonstrovat vytvoření aktiva a jeho využití či existenci trhu pro výstup aktiva
- společnost má dostupné zdroje k dokončení, využití a prodeji
- společnost je schopna určit výdaje spojené s aktivem v průběhu jeho vývoje
Výdaje na položku nehmotného aktiva se uznávají dle odst. 68 jako náklady v období, kdy vzniknou, ledaže:
- jsou součástí pořizovacích nákladů nehmotného aktiva, které splňuje kritéria uznání
- tato položka je získána v rámci podnikové kombinace a nemůže být uznána jako nehmotné aktivum. V tomto případě tyto výdaje tvoří součást částky přiřazené goodwillu k datu akvizice (viz IFRS 3).
Ocenění nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností
Součástí pořizovací ceny nehmotného aktiva vytvořeného vlastní činností jsou všechny přímo přiřaditelné náklady, které byly vynaloženy na vytvoření, vyrobení nebo přípravu aktiva a pro jeho využití. Mezi ně patří:
- výdaje na materiál a služby využité k vytvoření aktiva
- mzdové náklady a související položky podle IAS 19
- poplatky za registraci zákonného práva
- odpisy patentů a licencí, které jsou při vytváření využity
- do interně generovaného nehmotného aktiva lze zahrnout za specifických podmínek i úroky dle IAS 23
Mezi pořizovací náklady nepatří například:
- odbytové, správní a ostatní všeobecné režijní výdaje, pokud nejsou přímo přiřaditelné k přípravě aktiva a jeho využití
- náklady vynaložené neefektivně a počáteční provozní ztráty, které vznikly, než aktivum dosáhne plánovaného využití
- výdaje na zaškolení pracovníků
- náklady na zavádění nového výrobku nebo služby (včetně reklamy a propagaci)
Nehmotný majetek vytvořený vlastní činností je složitou oblastí účetnictví, která vyžaduje nejen důkladné porozumění české legislativě, ale také znalost mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). V českém právním prostředí se často setkáváme s nedostatečně detailní úpravou této problematiky, což může vést k nejasnostem a chybám při vykazování těchto aktiv. Složitost tohoto tématu spočívá v samotném rozpoznání aktiva, v nutnosti správně rozlišit mezi výzkumem a vývojem, přesně určit náklady spojené s nehmotnými aktivy a zajistit jejich správné vykázání v účetnictví.
Pokud hledáte spolehlivého partnera, který vám pomůže zorientovat se v této problematice, tak se na nás neváhejte obrátit.
Zdroje:
- Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
- IAS 38, Mezinárodní účetní standard 38, Nehmotná aktiva
- KRUPOVÁ, Lenka. IFRS: mezinárodní standardy účetního výkaznictví, interpretace a aplikace v podnikové praxi. 3. vydání. Praha: 1. Vox, 2019. ISBN 978-80-87480-70-0.