<html><head></head><body><h2>Kdy má účetní jednotka povinné ověření účetní závěrky auditorem?<o:p></o:p></h2><p>Pro posouzení, zda má účetní jednotka povinné ověření účetní závěrky auditorem, je nejdůležitější § 20 Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Tam se dočteme, že řádnou či mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem tyto účetní jednotky:<o:p></o:p></p><ol type="1"><li><strong>velké účetní jednotky</strong> s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu (vybranými účetní jednotkami jsou např. organizační složky státu, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace – více vizte § 1, odst. 3 ZoÚ),<o:p></o:p></li><li><strong>střední účetní jednotky</strong>,<o:p></o:p></li><li><strong>malé účetní jednotky</strong>, které jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy a které v běžném a bezprostředně předcházejícím období překročily nebo dosáhly alespoň jednoho z kritérií uvedených níže,<o:p></o:p></li><li><strong>ostatní malé účetní jednotky</strong>, které v běžném a bezprostředně předcházejícím období překročily nebo dosáhly alespoň dvou z kritérií uvedených níže.<o:p></o:p></li></ol><h3>Kritéria pro bod 3 a 4:<o:p></o:p></h3><ol type="1"><li>aktiva netto 40 mil. Kč,<o:p></o:p></li><li>roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč,<o:p></o:p></li><li>průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu v průběhu účetního období 50.<o:p></o:p></li></ol><h3>Příklad - stanovení povinnosti auditu účetní závěrky:<o:p></o:p></h3><p>Společnost s ručením omezeným vykazuje následující hodnoty v účetních závěrkách:<o:p></o:p></p><figure><table border="0" cellspacing="3" cellpadding="0"><tbody><tr><td><p>Údaje v tis. Kč<o:p></o:p></p></td><td><p>Rok X<o:p></o:p></p></td><td><p>Rok X<o:p></o:p></p></td><td><p>Rok X<o:p></o:p></p></td></tr><tr><td><p><strong>Aktiva netto</strong><o:p></o:p></p></td><td><p>144 300<o:p></o:p></p></td><td><p>144 300<o:p></o:p></p></td><td><p>144 300<o:p></o:p></p></td></tr><tr><td><p><strong>Čistý obrat</strong><o:p></o:p></p></td><td><p>372 400<o:p></o:p></p></td><td><p>372 400<o:p></o:p></p></td><td><p>372 400<o:p></o:p></p></td></tr><tr><td><p><strong>Průměrný počet zaměstnanců</strong><o:p></o:p></p></td><td><p>20<o:p></o:p></p></td><td><p>20<o:p></o:p></p></td><td><p>20<o:p></o:p></p></td></tr></tbody></table></figure><p>Společnost bude mít účetní závěrku roku X povinně auditovanou, protože přesáhla dvě kritéria v běžném (rok X) a bezprostředně předcházejícím (rok X-1) období.<o:p></o:p></p></body></html>

<html><head></head><body><p>I přesto, že účetní jednotka spadá do výše uvedených, nemusí mít účetní závěrku ověřenou auditorem v následujících případech:<o:p></o:p></p><ol type="1"><li>účetní závěrka je sestavena v průběhu konkursu po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců (počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu) – pokud o jejím ověření nerozhodně věřitelský výbor,<o:p></o:p></li><li>&nbsp;účetní závěrka je sestavena ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu – pokud o jejím ověření nerozhodně věřitelský výbor,<o:p></o:p></li><li>&nbsp;pokud došlo ke zrušení konkurzu z toho důvodu, že je majetek dlužníka zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů.<o:p></o:p></li></ol><h2>Jak se určuje auditor pro povinný audit a jak se s ním uzavírá smlouva?<o:p></o:p></h2><p>Správný postup určení auditora a uzavření smlouvy o provedení auditu je upraven v Zákoně č. 93/2009 Sb., o auditorech, konkrétně v § 17.<o:p></o:p></p><p>Pokud má účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem – musí auditora určit nejvyšší orgán (např. valná hromada). Případně, pokud nemá účetní jednotka nejvyšší orgán, určí auditora kontrolní orgán účetní jednotky, nejsou-li členové kontrolního orgánu členy řídícího orgánu.<o:p></o:p></p><p>Teprve po určení auditora dle § 17 ZoA může osoba, která je oprávněna právně jednat za účetní jednotku (např. statutární orgán), uzavřít smlouvu o povinném auditu s tímto určeným auditorem.<o:p></o:p></p><h2>Vyplývají z povinného auditu nové účetní povinnosti?<o:p></o:p></h2><ul type="disc"><li>Účetní jednotky, které mají povinnosti mít účetní závěrku ověřenou auditorem, jsou také povinny vyhotovit <strong>výroční zprávu</strong> – její náplň je upravena v § 21 ZoÚ a i tato zpráva podléhá ověření auditorem.<o:p></o:p></li><li>Velké a střední účetní jednotky a malé či mikro účetní jednotky, které mají povinnost auditu, jsou povinny sestavovat <strong>rozvahu v plném rozsahu</strong> (§ 3a Vyhlášky). Na rozsah výkazu zisku a ztráty nemá povinnost auditu vliv, pro obchodní společnosti je vždy v plném rozsahu.<o:p></o:p></li><li><strong>Obsahové vymezení přílohy</strong> v účetní závěrce je závislé na kategorii účetní jednotky a u malých a mikro účetních jednotek i na povinnosti ověření účetní závěrky auditorem (vizte § 39a Vyhlášky).<o:p></o:p></li><li>O <strong>odložené dani</strong> mají povinnost účtovat účetní jednotky, které mají povinnost auditu (a dále také účetní jednotky v konsolidačním celku) – § 59 Vyhlášky.<o:p></o:p></li></ul><h4>Použité zkratky<o:p></o:p></h4><ul type="disc"><li>ZoÚ – Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví<br>Vyhláška – Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví<o:p></o:p></li><li>ÚZ – účetní závěrka sestavená dle ZoÚ a Vyhlášky<o:p></o:p></li><li>ZoA – Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech<o:p></o:p></li></ul><h4>Zdroje<o:p></o:p></h4><ul type="disc"><li>Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví<o:p></o:p></li><li>Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví<o:p></o:p></li><li>Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech<o:p></o:p></li></ul></body></html>

Odpovědi na nejčastější otázky týkající se povinného auditu účetní závěrky

<html><head></head><body><p>Účetní jednotky by dle § 25, odst. 3 ZoÚ měly při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnovat jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a zároveň brát v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení ÚZ, jakož i všechna snížení hodnoty – a to bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření běžného účetního období zisk či ztráta. Toto vyjadřují mimo jiné i rezervy (§ 26, odst. 3 ZoÚ).<o:p></o:p></p><h2>Podmínky pro tvorbu rezerv<o:p></o:p></h2><h3>Pro tvorbu účetních rezerv jsou stanoveny následující podmínky (§ 26, odst. 3 ZoÚ):<o:p></o:p></h3><ul type="disc"><li>rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů a povaha těchto závazků či nákladů je jasně definována,<o:p></o:p></li><li>k rozvahovému dni je pravděpodobné nebo jisté, že tyto závazky či náklady nastanou, není však jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku,<o:p></o:p></li><li>jejich výše k rozvahovému dni představuje nejlepší možný odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou či částku, která je zapotřebí k vypořádání závazků a<o:p></o:p></li><li>nesmí být použity k úpravám hodnot aktiv nebo<o:p></o:p></li><li>se jedná o rezervy podle zvláštních právních předpisů.<o:p></o:p></li></ul><h3>Dále také platí (§ 57 Vyhlášky):<o:p></o:p></h3><ul type="disc"><li>zůstatky rezerv se převádí do dalšího účetního období,<o:p></o:p></li><li>rezervy nesmí mít aktivní zůstatek a<o:p></o:p></li><li>výše a odůvodněnost vytvořených rezerv účetní jednotka ověřuje minimálně při každé inventarizaci.<o:p></o:p></li><li>Účetní jednotka také musí ve svém vnitřním předpisu stanovit, jaké rezervy bude tvořit a vymezit jejich obsah (ČÚS 004, bod 2.2).<o:p></o:p></li><li>V případě, že jsou odhadované náklady či závazky vyjádřeny v cizí měně, je účetní jednotka povinna vést rezervy jak v české, tak cizí měně (§ 4, odst. 12 ZoÚ).<o:p></o:p></li></ul><h2>Kategorie rezerv<o:p></o:p></h2><h3>Jednotlivé kategorie rezerv dle jejich vykázání v rozvaze jsou (§ 16 Vyhlášky):<o:p></o:p></h3><ol type="1"><li>Rezervy na důchody a podobné závazky jsou vytvářeny na základě povinnosti účetní jednotky vyplácet zaměstnancům důchody či jiné obdobné požitky, které jí jsou uloženy právním předpisem či smlouvou.<o:p></o:p></li><li>Rezerva na daň z příjmů je zaúčtována ve chvíli, kdy okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daně ve výši předpokládané daně. Tato rezerva se následně vykáže v rozvaze snížená o uhrazené zálohy na daň z příjmů (pokud jsou tyto zálohy nižší než předpokládaná daň). Pokud jsou zálohy na daň z příjmů vyšší nebo rovny předpokládané dani – tato rezerva se v rozvaze neuvádí.<o:p></o:p></li><li>Rezervy podle zvláštních právních předpisů jsou vytvářeny dle podmínek daných těmito zvláštními právními předpisy (např. ZoR, Horní zákon, Zákon o odpadech). Pouze v případě rezervy na opravy hmotného majetku (tvořené dle ZoR) je omezeno její využití ve chvíli, kdy účetní jednotka používá metodu komponentního odpisování (§ 57 Vyhlášky).<o:p></o:p></li><li>Ostatní rezervy zahrnují zejména rezervy na garanční (záruční) opravy či rezervu na restrukturalizaci.<o:p></o:p></li></ol><h2>Účtování rezerv<o:p></o:p></h2><p>Účtování rezerv je upraveno v ČÚS 004, bod 4.<o:p></o:p></p><p>Tvorba rezervy je účtována na stranu Dal příslušného účtu účtové skupiny 45 – Rezervy, na stranu MD na účet nákladů dle činnosti, které se daná rezerva týká, tzn.:<o:p></o:p></p></body></html>

<html><head></head><body><ul type="disc"><li>do účtové skupiny 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti, pokud se rezerva týká provozní činnosti,<o:p></o:p></li><li>do účtové skupiny 57 – Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti, pokud se rezerva týká finanční činnosti,<o:p></o:p></li><li>do účtové skupiny 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů, pokud se jedná o rezervu na daň z příjmů.<o:p></o:p></li></ul><p>Použití rezerv či jejich zrušení je pak účtováno na výše zmíněné účty opačným způsobem.<o:p></o:p></p><p>Účetní jednotka je povinna pro jednotlivé rezervy používat analytické účty.<o:p></o:p></p><h2>Příklady rezerv<o:p></o:p></h2><p>Níže jsou uvedeny příklady rezerv, které spadají do kategorie Ostatních rezerv:<o:p></o:p></p><ul type="disc"><li>rezerva na nevyčerpanou dovolenou,<o:p></o:p></li><li>rezerva na odměny zaměstnanců, statutárního orgánu atp.,<o:p></o:p></li><li>rezerva na zaměstnanecké benefity (cafeteria systém, pracovní a životní jubilea atp.),<o:p></o:p></li><li>rezerva na odstupné,<o:p></o:p></li><li>rezerva na záruční opravy,<o:p></o:p></li><li>rezerva na vratky zboží v případě odstoupení od smlouvy,<o:p></o:p></li><li>rezerva na rizika z vedených nebo hrozících soudních sporů,<o:p></o:p></li><li>rezerva na rizika z titulu ručení a poskytnutých záruk,<o:p></o:p></li><li>rezerva na riziko z nepojištěného majetku,<o:p></o:p></li><li>rezerva na riziko z poškozování životního prostředí,<o:p></o:p></li><li>rezerva na úroky z prodlení,<o:p></o:p></li><li>rezerva na penále,<o:p></o:p></li><li>rezerva na pokuty,<o:p></o:p></li><li>rezerva na rizika spojená s vrácením dotace,<o:p></o:p></li><li>rezerva na restrukturalizaci,<o:p></o:p></li><li>rezerva na náklady spojené s vrácením pronajatých prostor do původního stavu,<o:p></o:p></li><li>rezerva na nevýhodně uzavřené smlouvy (ztrátové projekty),<o:p></o:p></li><li>atd.<o:p></o:p></li></ul><h2>Daňové souvislosti stručně<o:p></o:p></h2><p>Kromě rezerv tvořených dle podmínek ZoR nejsou žádné z výše uvedených rezerv daňově uznatelné, tzn. že o ně nelze snížit základ daně.<o:p></o:p></p><h4>Použité zkratky:<o:p></o:p></h4><ul type="disc"><li>ZoÚ – Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví<o:p></o:p></li><li>Vyhláška – Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví<o:p></o:p></li><li>ÚZ – účetní závěrka sestavená dle ZoÚ a Vyhlášky<o:p></o:p></li><li>ZoR – Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů<o:p></o:p></li><li>Horní zákon – Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně využití nerostného bohatství<o:p></o:p></li><li>Zákon o odpadech – Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech<br>&nbsp;<o:p></o:p></li></ul><h4>Zdroje:<o:p></o:p></h4><ul type="disc"><li>Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví<o:p></o:p></li><li>Vyhláška – Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví<o:p></o:p></li><li>ČÚS 004 Rezervy<o:p></o:p></li></ul></body></html>

Rezervy a jejich účetní souvislosti

<html><head></head><body><p>Při pořízení a účtování majetkových cenných papírů a podílů by prvním krokem mělo být rozlišení, zda je účetní jednotka nakoupila s&nbsp;účelem&nbsp;<strong>obchodování v&nbsp;krátkodobém horizontu</strong>&nbsp;či s&nbsp;účelem&nbsp;<strong>dlouhodobého držení</strong>.<o:p></o:p></p><h2>Dalším aspektem, který ovlivní účtování majetkových cenných papírů a podílů je výše ovládání, který s&nbsp;sebou nese:<o:p></o:p></h2><ol type="1"><li><strong>Podíly v&nbsp;ovládané osobě</strong>&nbsp;– tzv. rozhodující vliv není v&nbsp;účetních předpisech přímo definován, Zákon o obchodních korporacích (§ 74) však definuje ovládanou osobu korporaci, ve které ovládající osoba přímo či nepřímo uplatňuje rozhodující vliv. Přičemž většinový společník je vždy ovládající osobou.<o:p></o:p></li><li><strong>Podíly s&nbsp;podstatným vlivem</strong>&nbsp;– definici podstatného vlivu už v&nbsp;účetních předpisech najdeme, a to konkrétně v § 22, odst. 5 ZoÚ, kde je definován jako významný vliv, který není rozhodující ani společný. Pokud se neprokáže opak, za podstatný vliv se považuje dispozice s&nbsp;nejméně<br>20 % hlasovacích práv.<o:p></o:p></li><li><strong>Podíly s&nbsp;nižším jak podstatným vlivem</strong>.<o:p></o:p></li></ol><h2>Majetkové cenné papíry a podíly pořízené s&nbsp;účelem obchodování v&nbsp;krátkodobém horizontu<o:p></o:p></h2><p>Tyto krátkodobé cenné papíry a podíly (dále jen „krátkodobé CP“) jsou vykazovány v&nbsp;rozvaze v&nbsp;položce&nbsp;<i>C.III Krátkodobý finanční majetek</i>&nbsp;(dle míry vlivu), ve směrné účtové osnově dle Vyhlášky bychom je našli v&nbsp;účtové skupině 25 a jejich definici můžeme najít ve Vyhlášce v § 12: „(…)&nbsp;<strong>cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu, nejvýše dvanáct měsíců</strong>…“.<o:p></o:p></p><h2>Způsob, jakým jsou oceněny závisí na tom, k&nbsp;jakému okamžiku je oceňujeme (§ 24 ZoÚ):<o:p></o:p></h2><ol type="1"><li><strong>K&nbsp;okamžiku uskutečnění účetního případu</strong>&nbsp;– v&nbsp;tomto případě ke dni nákupu krátkodobého CP. Zde se postupuje dle § 25, odst. 1, písm. f) – tedy ke dni nákupu krátkodobého CP se ocení pořizovací cenou.<o:p></o:p></li><li><strong>Ke konci rozvahového dne&nbsp;</strong>nebo k&nbsp;jinému okamžiku, k&nbsp;němuž se ÚZ sestavuje. K&nbsp;rozvahovému dni se krátkodobý cenný papír ocení dle § 27, odst. 1, písm. a) reálnou hodnotou (definici reálné hodnoty vizte v § 27, odst. 3 ZoÚ). Změna reálné hodnoty k&nbsp;rozvahovému dni krátkodobého CP se zúčtuje (§ 51, odst. 1 Vyhlášky, ČÚS 008, bod 2.2.2.) na účet příslušného finančního majetku (skupina 25) se souvztažným zaúčtováním na účet finančních nákladů nebo výnosů (skupina 56 nebo 66), ve výkazu zisku a ztráty vykazovaných v&nbsp;položkách&nbsp;<i>K. Ostatní finančních náklady</i>&nbsp;nebo&nbsp;<i>VII. Ostatní finanční výnosy</i>.<o:p></o:p></li></ol><h2>Majetkové cenné papíry a podíly pořízené s&nbsp;účelem dlouhodobého držení<o:p></o:p></h2><p>Majetkové cenné papíry a podíly pořízené s&nbsp;účelem dlouhodobého držení (dále jen „dlouhodobé CP“) jsou vykazovány v&nbsp;následujících položkách rozvahy dle míry vlivu, který s&nbsp;sebou nesou:&nbsp;<i>B.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba, B.III.3. Podíly – podstatný vliv, B.III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly</i>, ve směrné účtové osnově dle Vyhlášky jsou součástí účtové skupiny 06.<o:p></o:p></p><p>Způsob jejich ocenění opět závisí na tom, k&nbsp;jakému okamžiku je oceňujeme (§ 24 ZoÚ), dále však také na tom, jaký vliv je s&nbsp;podílem spojený:<o:p></o:p></p><ol type="1"><li><strong>K&nbsp;okamžiku uskutečnění účetního případu</strong>&nbsp;– v&nbsp;tomto případě ke dni nákupu dlouhodobého CP. Zde se postupuje dle § 25, odst. 1, písm. f) – tedy ke dni nákupu dlouhodobého CP se ocení pořizovací cenou.<o:p></o:p></li><li><strong>Ke konci rozvahového dne</strong><i><strong>&nbsp;</strong></i>nebo k&nbsp;jinému okamžiku, k&nbsp;němuž se ÚZ sestavuje.<o:p></o:p><ul type="square"><li><strong>V&nbsp;případě podílů v&nbsp;ovládané osobě či podílů s&nbsp;podstatným vlivem</strong>&nbsp;si může účetní jednotka vybrat ze dvou způsobů ocenění – vybraný způsob ocenění je pak účetní jednotka povinna použít pro ocenění všech takových podílů (§ 27, odst. 6 ZoÚ):<o:p></o:p><ul type="square"><li><strong>Ekvivalencí (protihodnotou)</strong>&nbsp;– v&nbsp;tomto případě se majetková účast ocení hodnotou, která odpovídá míře účasti účetní jednotky na vlastní kapitálu společnosti, v&nbsp;níž má daná účetní jednotka podíl (ČÚS 008, bod 2.3). &nbsp;V případě záporného vlastního kapitálu společnosti, v&nbsp;níž má účetní jednotka majetkovou účast, se dlouhodobý CP ocení nulou. Změny ocenění se pak zaúčtují (§ 51, odst. 3 Vyhlášky) na zvláštní analytický účet příslušného účtu dlouhodobého finančního majetku (skupina 06) se souvztažným zaúčtování na účet vlastního kapitálu (skupina 41), v&nbsp;rozvaze vykazovaným v&nbsp;položce&nbsp;<i>A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z&nbsp;přecenění majetku a závazků (+/-)</i>.<o:p></o:p></li><li><strong>Pořizovací cenou</strong>&nbsp;– ocenění ekvivalencí není povinné, podíly v&nbsp;ovládaných osobách a osobách pod podstatným vlivem lze v&nbsp;účetnictví zobrazovat v&nbsp;pořizovací ceně. Je ale třeba mít na paměti § 25, odst. 3 ZoÚ: „Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.“ a v&nbsp;případě snížení hodnoty investice tuto skutečnost reflektovat do účetnictví zaúčtováním snížení hodnoty na účet opravných položek k&nbsp;dlouhodobému majetku (skupina 09), v&nbsp;rozvaze vykazovaným jako korekce k&nbsp;danému podílu, se souvztažným zaúčtováním na účet finančních nákladů (skupina 57), ve výkazu zisku a ztráty vykazovaným v&nbsp;položce&nbsp;<i>I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti</i>.<o:p></o:p></li></ul></li><li><strong>Podíly s&nbsp;nižším jak podstatným vlivem (tzv. realizovatelné cenné papíry)</strong>&nbsp;se k&nbsp;rozvahovému dni oceňují dle § 27, odst. 1, písm. a) reálnou hodnotou. Změna reálné hodnoty se zaúčtuje na zvláštní analytický účet příslušného účtu dlouhodobého finančního majetku (skupina 06) se souvztažným zaúčtování na účet vlastního kapitálu (skupina 41), v&nbsp;rozvaze vykazovaným v&nbsp;položce&nbsp;<i>A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z&nbsp;přecenění majetku a závazků (+/-)</i>. Pouze v&nbsp;případě trvalého znehodnocení realizovatelných cenných papírů se snížení hodnoty zúčtuje na účty finančních nákladů.<o:p></o:p></li></ul></li></ol></body></html>

<html><head></head><body><h2>Ostatní<o:p></o:p></h2><h3>Pořizovací cena cenných papírů a podílů<o:p></o:p></h3><p>Součástí pořizovací ceny jsou náklady, které souvisí s&nbsp;pořízením cenných papírů a podílů – např. poplatky makléřům, poradcům a burzám. Součástí nejsou úroky z&nbsp;úvěru na pořízení investice a náklady spojené s jejich&nbsp;držbou (§ 48 Vyhlášky).<o:p></o:p></p><h3>Vykazování přecenění<o:p></o:p></h3><p>Pro výše zmíněné oceňovací rozdíly (kromě případné opravné položky při ocenění podílu pořizovací cenou k&nbsp;rozvahovému dni) platí, že se nejedná o korekci (dle § 4, odst. 4 Vyhlášky mohou být korekcí buď opravné položky nebo oprávky) a jsou tedy vykazovány společně s&nbsp;pořizovacími cenami ve sloupci brutto na příslušném řádku daného podílu.<o:p></o:p></p><h3>Kurzové rozdíly<o:p></o:p></h3><p>Případné kurzové rozdíly při ocenění majetkových cenných papírů a podílů k&nbsp;rozvahovému dni se neúčtují zvlášť na účty finančních nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění majetkové účasti reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (jak v&nbsp;případě, kdy je účtováno rozvahově, tak i výsledkově) – § 60, odst. 3 Vyhlášky.<o:p></o:p></p><p>V&nbsp;případě, že majetkový cenný papír a podíl není oceněný ekvivalencí nebo reálnou hodnotou, kurzové rozdíly se proúčtují na účet vlastního kapitálu (skupina 41), v&nbsp;rozvaze vykazovaným v&nbsp;položce&nbsp;<i>A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z&nbsp;přecenění majetku a závazků (+/-)&nbsp;</i>– § 60, odst. 3 Vyhlášky.<o:p></o:p></p><h3>Ocenění reálnou hodnotou u mikro účetních jednotek<o:p></o:p></h3><p>Mikro účetní jednotky nepoužívají oceňování reálnou hodnotu, to neplatí pro obchodníky s&nbsp;cennými papíry, platební instituce, investiční společnosti a fondy apod. (podrobněji výjimky vizte v § 27, odst. 7 ZoÚ).<o:p></o:p></p><h3>Informace v&nbsp;příloze v&nbsp;účetní závěrce<o:p></o:p></h3><p>Všechny účetní jednotky mají povinnost do přílohy v&nbsp;účetní závěrce uvést informace o použitém oceňovacím modelu a technice (§ 39, odst. 1, písm. c) Vyhlášky), tzn.:<o:p></o:p></p><ul type="square"><li>změny reálné hodnoty a v&nbsp;ocenění ekvivalencí dle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob, jakým byly zaúčtovány,<o:p></o:p></li><li>důvody a případnou výši opravné položky, pokud nebyl finanční majetek oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí.<o:p></o:p></li></ul><h2>Příklady<o:p></o:p></h2><h3>Příklad 1 – nákup a prodej 80 % akcií<o:p></o:p></h3><p>Společnost MATKA nakoupila dne 20.6.X1 80 % akcií společnosti DCERA za pořizovací cenu 1&nbsp;000 Kč. Společnost MATKA předpokládá jejich dlouhodobé držení.<o:p></o:p></p><p>Ke konci rozvahového dne roku X1 má společnost DCERA vlastní kapitál ve výši 800 Kč.<o:p></o:p></p><p>Ke konci rozvahového dne roku X2 má společnost DCERA vlastní kapitál ve výši -200 Kč.<o:p></o:p></p><p>Dne 2.3.X3 se společnost MATKA rozhodla prodat 80 % akcií společnosti DCERA za prodejní cenu<br>50 Kč.<o:p></o:p></p><p>Společnost oceňuje podíly metodou ekvivalence.<o:p></o:p></p><h4>Účtování v&nbsp;účetnictví MATKA:<o:p></o:p></h4><figure><table border="1" cellspacing="0" cellpadding="0" width="613"><tbody><tr><td><p><strong>Datum</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Text</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Účet MD</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Účet Dal</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Částka</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Ocenění podílu</strong><o:p></o:p></p></td></tr><tr><td><p>20.6.X1<o:p></o:p></p></td><td><p>Nákup 80 % akcií DCERA<o:p></o:p></p></td><td><p>061.100<o:p></o:p></p></td><td><p>379.000<o:p></o:p></p></td><td><p>1 000<o:p></o:p></p></td><td><p>1 000<o:p></o:p></p></td></tr><tr><td><p>31.12.X1<o:p></o:p></p></td><td><p>Přecenění podílu k rozvahovému dni<o:p></o:p></p></td><td><p>414.000<o:p></o:p></p></td><td><p>061.200<o:p></o:p></p></td><td><p>360<o:p></o:p></p></td><td><p>640<o:p></o:p></p></td></tr><tr><td>&nbsp;</td><td>&nbsp;</td><td>&nbsp;</td><td>&nbsp;</td><td>&nbsp;</td><td>&nbsp;</td></tr><tr><td><p>31.12.X2<o:p></o:p></p></td><td><p>Přecenění podílu k rozvahovému dni<o:p></o:p></p></td><td><p>414.000<o:p></o:p></p></td><td><p>061.200<o:p></o:p></p></td><td><p>640<o:p></o:p></p></td><td><p>0<o:p></o:p></p></td></tr><tr><td>&nbsp;</td><td>&nbsp;</td><td>&nbsp;</td><td>&nbsp;</td><td>&nbsp;</td><td>&nbsp;</td></tr><tr><td><p>2.3.X3<o:p></o:p></p></td><td><p>Prodej 80 % akcií DCERA<o:p></o:p></p></td><td><p>561.000<o:p></o:p></p></td><td><p>061.100<o:p></o:p></p></td><td><p>1 000<o:p></o:p></p></td><td><p>&nbsp;<o:p></o:p></p></td></tr><tr><td><p>&nbsp;<o:p></o:p></p></td><td><p>&nbsp;<o:p></o:p></p></td><td><p>061.200<o:p></o:p></p></td><td><p>414.000<o:p></o:p></p></td><td><p>1 000<o:p></o:p></p></td><td><p>&nbsp;<o:p></o:p></p></td></tr><tr><td><p>&nbsp;<o:p></o:p></p></td><td><p>&nbsp;<o:p></o:p></p></td><td><p>378.000<o:p></o:p></p></td><td><p>661.000<o:p></o:p></p></td><td><p>50<o:p></o:p></p></td><td><p>&nbsp;<o:p></o:p></p></td></tr></tbody></table></figure><h3>Příklad 2 – nákup 30 % akcií v&nbsp;cizí měně<o:p></o:p></h3><p>Společnost AAA nakoupila dne 20.6.X1 30 % akcií společnosti BBB za pořizovací cenu 500 EUR. Společnost MATKA předpokládá jejich dlouhodobé držení.<o:p></o:p></p><p>Ke konci rozvahového dne roku X1 má společnost BBB vlastní kapitál ve výši 3 000 EUR.<o:p></o:p></p><p>Společnost oceňuje podíly metodou ekvivalence.<o:p></o:p></p><h3>Účtování v&nbsp;účetnictví AAA:<o:p></o:p></h3><figure><table border="1" cellspacing="0" cellpadding="0" width="613"><tbody><tr><td><p><strong>Datum</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Text</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Účet MD</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Účet Dal</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Částka</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Ocenění podílu</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Kurz CZK/EUR</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Částka EUR</strong><o:p></o:p></p></td></tr><tr><td><p>20.6.X1<o:p></o:p></p></td><td><p>Nákup 30 % akcií BBB<o:p></o:p></p></td><td><p>062.100<o:p></o:p></p></td><td><p>379.000<o:p></o:p></p></td><td><p>13 025<o:p></o:p></p></td><td><p>13 025<o:p></o:p></p></td><td><p>26,05<o:p></o:p></p></td><td><p>500<o:p></o:p></p></td></tr><tr><td><p>31.12.X1<o:p></o:p></p></td><td><p>Přecenění podílu k rozvahovému dni<o:p></o:p></p></td><td><p>062.200<o:p></o:p></p></td><td><p>414.000<o:p></o:p></p></td><td><p>10 600<o:p></o:p></p></td><td><p>&nbsp;<o:p></o:p></p></td><td><p>26,50<o:p></o:p></p></td><td><p>400<o:p></o:p></p></td></tr><tr><td><p>&nbsp;<o:p></o:p></p></td><td><p>Kurzový rozdíl k 500 EUR<o:p></o:p></p></td><td><p>062.200<o:p></o:p></p></td><td><p>414.000<o:p></o:p></p></td><td><p>225<o:p></o:p></p></td><td><p>23 850<o:p></o:p></p></td><td><p>&nbsp;<o:p></o:p></p></td><td><p>&nbsp;<o:p></o:p></p></td></tr></tbody></table></figure><h3>Příklad 3 – nákup 25 % akcií k&nbsp;obchodování<o:p></o:p></h3><p>Společnost OBCHODNÍK nakoupila dne 20.6.X1 25 % akcií společnosti FIRMA za pořizovací cenu 10&nbsp;000 Kč za účelem obchodování v&nbsp;krátkodobém horizontu.<o:p></o:p></p><p>Ke konci rozvahového dne činí reálná hodnota 25 % akcií 10&nbsp;500 Kč.<o:p></o:p></p><h3>Účtování v&nbsp;účetnictví OBCHODNÍK:<o:p></o:p></h3><figure><table border="1" cellspacing="0" cellpadding="0" width="613"><tbody><tr><td><p><strong>Datum</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Text</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Účet MD</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Účet Dal</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Částka</strong><o:p></o:p></p></td><td><p><strong>Ocenění podílu</strong><o:p></o:p></p></td></tr><tr><td><p>20.6.X1<o:p></o:p></p></td><td><p>Nákup 25 % akcií FIRMA<o:p></o:p></p></td><td><p>251.000<o:p></o:p></p></td><td><p>379.000<o:p></o:p></p></td><td><p>10 000<o:p></o:p></p></td><td><p>10 000<o:p></o:p></p></td></tr><tr><td><p>31.12.X1<o:p></o:p></p></td><td><p>Přecenění podílu k rozvahovému dni<o:p></o:p></p></td><td><p>251.000<o:p></o:p></p></td><td><p>664.000<o:p></o:p></p></td><td><p>500<o:p></o:p></p></td><td><p>10 500<o:p></o:p></p></td></tr></tbody></table></figure><p>&nbsp;</p><h4>Použité zkratky:<o:p></o:p></h4><ul type="square"><li>ZoÚ – Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví<o:p></o:p></li><li>Vyhláška – Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v&nbsp;soustavě podvojného účetnictví<o:p></o:p></li><li>ÚZ – účetní závěrka sestavená dle ZoÚ a Vyhlášky<o:p></o:p></li></ul><h4>Zdroje:<o:p></o:p></h4><ul type="square"><li>Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví<o:p></o:p></li><li>Vyhláška – Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v&nbsp;soustavě podvojného účetnictví<o:p></o:p></li><li>ČÚS 008 Operace s&nbsp;cennými papíry a podíly<o:p></o:p></li></ul></body></html>

Účetní souvislosti majetkových  cenných papírů a podílů

<html><head></head><body><h1>Nehmotný majetek vytvořený vlastní činností</h1><p>V dnešní době, kdy technologie hrají stále významnější roli ve všech aspektech podnikání, se otázka správného vykazování a oceňování nehmotného majetku stává čím dál důležitější. Nehmotný majetek, jako jsou software, výsledky vývoje nebo ocenitelná práva, je často klíčovým faktorem úspěchu podniků. Správné zařazení a ocenění těchto aktiv nejenže ovlivňuje finanční výkazy, ale také přispívá k lepšímu pochopení hodnoty společnosti jak pro interní řízení, tak pro externí investory.</p><p>Tento článek se proto zaměřuje na přehled pravidel a metod, které se týkají nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností, jak v rámci české legislativy, tak i podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).</p><h2>Česká právní úprava</h2><h3>Rozpoznání nehmotného aktiva</h3><p>V české právní úpravě se nevyskytuje přímo definice pojmu dlouhodobý nehmotný majetek, ale vyhláška č. 500/2002 Sb. v § 6 obsahuje demonstrativní výčet, dle kterého se do nehmotného majetku řadí:</p><ul><li>nehmotné výsledky vývoje</li><li>software</li><li>ocenitelná práva</li><li>goodwill</li><li>povolenky na emise</li><li>preferenční limity</li></ul><p>V minulosti byly zařazeny do výčtu nehmotné majetku výsledky výzkumu a vývoje, jelikož byl výzkum a vývoj chápán jako homogenní proces. Na základě Směrnice 2013/34/EU je od 1.1.2018 položka „výzkum“ z výčtu dlouhodobého nehmotného majetku vypuštěna a obsahuje jen položku „vývoj“.</p><p>Velmi důležité je, že podle § 6 odst. 1 a 3 písm. b) vyhlášky mohou být nehmotnými výsledky vývoje a software pouze takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, nebo byly nabyty od jiných osob. Interpretace pojmu „za účelem obchodování s nimi“ může být v praxi velmi problematická. Není zcela zřejmé, co vše si pod tímto termínem lze představit. Tato nejasnost může vést k různým výkladům a v praxi způsobovat potíže při rozhodování, jakým způsobem daná aktiva v účetnictví vykazovat a zda je vůbec vykazovat jako aktiva.</p></body></html>

<html><head></head><body><p>Dle národní účetní rady lze při vykazování nákladů na výzkum a vývoj v účetních závěrkách aplikovat standardy IFRS, jelikož jsou akceptovatelné i podle českých účetních předpisů a obsahují detailnější vymezení nehmotných aktiv.</p><h3>Ocenění nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností</h3><p>Dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 25 odst. 1, je nehmotný majetek vytvořený vlastní činností oceňován vlastními náklady.</p><p>V § 25 odst. 5 písm. d) se těmito vlastními náklady rozumí:</p><ul><li>přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost (pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností)</li><li>přiřaditelné nepřímé náklady (vztahují se k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami)</li></ul><h2>Mezinárodní standardy účetního výkaznictví</h2><h3>Rozpoznání nehmotného aktiva</h3><p>Mezinárodně je vykazování nehmotných aktiv upraveno hlavně standardem IAS 38 Intangible assets, kde nalezneme také přímou definici. Dle IAS 38 se nehmotným aktivem rozumí identifikovatelné nepeněžní aktivum, které nemá hmotnou podstatu a které je drženo za účelem použití ve výrobě nebo dodávkách zboží či služeb, pro účely pronájmu jiným subjektům nebo pro účely správy a řízení.</p><p>Pro uznání nehmotného majetku musí být dle IAS 38 splněny tři kritéria:</p><ol><li>identifikovatelnost – schopnost existovat samostatně</li><li>ovládání – společnost může získat ekonomický užitek a zamezit přístupu ostatním</li><li>budoucí ekonomický prospěch – je pravděpodobné, že nastane budoucí ekonomický užitek a poplyne do společnosti.</li></ol><p>Pro vykázání nehmotného aktiva musí být dle odst. 8 splněno následující:</p><ol><li>je očekávané, že očekávaný ekonomický prospěch poplyne do společnosti</li><li>pořizovací cenu lze spolehlivě určit</li></ol><p>Z položek vytvořených vlastní činností tudíž dle IAS 38 odst. 63 nejsou nehmotnými aktivy výdaje na výzkum, obchodní značky, názvy periodik, vydavatelské tituly, seznamy zákazníků apod.</p><p>Při aktivaci nehmotných aktiv je důležité rozlišovat mezi výzkumem a vývojem.</p><p>Výzkum (research) je původní plánované zkoumání prováděné s cílem získávat nové vědecké nebo technické poznatky a vědomosti, je součástí nákladů daného období.</p><p>Vývoj (development) je využití výsledků výzkumu nebo jiných poznatků k navrhování nových nebo zdokonalených materiálů a výrobků před zahájením jejich komerčního využití. Je aktivován do majetku.</p><p>Výdaje na vývoj uskutečňovaný ve vlastní režii musí splňovat dle IAS 38 odst. 57 všechna tato kritéria:</p><ol><li>dokončení je technicky proveditelné tak, že bude využitelné nebo k prodeji</li><li>společnost má zájem na dokončení aktiva a na jeho využití či prodeji</li><li>společnost je schopna využívat nebo prodat dané nehmotné aktivum</li><li>společnost je schopna demonstrovat vytvoření aktiva a jeho využití či existenci trhu pro výstup aktiva</li><li>společnost má dostupné zdroje k dokončení, využití a prodeji</li><li>společnost je schopna určit výdaje spojené s aktivem v průběhu jeho vývoje</li></ol><p>Výdaje na položku nehmotného aktiva se uznávají dle odst. 68 jako náklady v období, kdy vzniknou, ledaže:</p><ul><li>jsou součástí pořizovacích nákladů nehmotného aktiva, které splňuje kritéria uznání</li><li>tato položka je získána v rámci podnikové kombinace a nemůže být uznána jako nehmotné aktivum. V tomto případě tyto výdaje tvoří součást částky přiřazené goodwillu k datu akvizice (viz IFRS 3).</li></ul><h3>Ocenění nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností</h3><p>Součástí pořizovací ceny nehmotného aktiva vytvořeného vlastní činností jsou všechny přímo přiřaditelné náklady, které byly vynaloženy na vytvoření, vyrobení nebo přípravu aktiva a pro jeho využití. Mezi ně patří:</p><ul><li>výdaje na materiál a služby využité k vytvoření aktiva</li><li>mzdové náklady a související položky podle IAS 19</li><li>poplatky za registraci zákonného práva</li><li>odpisy patentů a licencí, které jsou při vytváření využity</li><li>do interně generovaného nehmotného aktiva lze zahrnout za specifických podmínek i úroky dle IAS 23</li></ul><p>Mezi pořizovací náklady nepatří například:</p><ul><li>odbytové, správní a ostatní všeobecné režijní výdaje, pokud nejsou přímo přiřaditelné k přípravě aktiva a jeho využití</li><li>náklady vynaložené neefektivně a počáteční provozní ztráty, které vznikly, než aktivum dosáhne plánovaného využití</li><li>výdaje na zaškolení pracovníků</li><li>náklady na zavádění nového výrobku nebo služby (včetně reklamy a propagaci)</li></ul><p>Nehmotný majetek vytvořený vlastní činností je složitou oblastí účetnictví, která vyžaduje nejen důkladné porozumění české legislativě, ale také znalost mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). V českém právním prostředí se často setkáváme s nedostatečně detailní úpravou této problematiky, což může vést k nejasnostem a chybám při vykazování těchto aktiv. Složitost tohoto tématu spočívá v samotném rozpoznání aktiva, v nutnosti správně rozlišit mezi výzkumem a vývojem, přesně určit náklady spojené s nehmotnými aktivy a zajistit jejich správné vykázání v účetnictví.</p><p>Pokud hledáte spolehlivého partnera, který vám pomůže zorientovat se v této problematice, tak se na nás neváhejte obrátit.</p><h4>Zdroje:</h4><ol><li>Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů</li><li>Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví</li><li><i>IAS 38, Mezinárodní účetní standard 38, Nehmotná aktiva</i></li><li>KRUPOVÁ, Lenka. <i>IFRS: mezinárodní standardy účetního výkaznictví, interpretace a aplikace v podnikové praxi</i>. 3. vydání. Praha: 1. Vox, 2019. ISBN 978-80-87480-70-0.</li></ol></body></html>

Články ze světa auditů a účetnictví

Odpovědi na nejčastější otázky týkající se povinného auditu účetní závěrky

Rezervy a jejich účetní souvislosti

Účetní souvislosti majetkových cenných papírů a podílů

Zjistěte více o našich službách nebo prokonzultujte vaši situaci

Vladimír Smolka

Nehmotný majetek vytvořený vlastní činností